Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Instalace Solyndry na garážiV poslední době neustále čteme v novinách, jaký skvělý byznys ta fotovoltaika je, jak jsou provozovatelé FVE prohnaní podnikatelé, kteří jen rejžují peníze, jak se bude kvůli fotovoltaice všechno zdražovat atd. Možná něco z toho platí pro velké megainstalace na polích. Nikde se ale už nedočteme, jak je to u malých instalací na rodinných domech. Jaká je návratnost takových instalací, jak lze takový zdroj energie doma využít, s jakými účetními a byrokratickými problémy musí zápasit malí provozovatelé? Rád bych se s vámi podělil s mými zkušenostmi po ročním provozu fotovoltaické elektrárny. Zaměřím se víceméně na zhodnocení očekávání a tvrdé reality. Dávají skutečně panely Solyndra podstatně menší výkon než je uváděno v propagačních materiálech?

Koncem loňského února jsem se zamýšlel nad odhadem výroby mé instalace fotovoltaické elektrárny (2,18 kWp). Pro své úvodní kalkulace jsem využil simulačního modelu PVGIS. Po zvážení všech vlivů jsem si stanovil jako reálný odhad roční produkce 1,75 MWh. Vycházel jsem z propočtů tenkovrstvé varianty CIS při stejném max. výkonu a to v horizontální poloze (instalace na ploché střeše garáže). Pro křemík v ideální šikmé poloze by vycházela reálná produkce kolem 2 MWh. Na danou plochu střechy bych ale takový výkon fyzicky ale nemohl nainstalovat. Výsledná celoroční produkce mé elektrárny s panely Solyndra v roce 2010 byla 1,442 MWh, což je 82,4% ideální produkce dle modelu PVGIS. Podívejme se detailně na srovnávací graf mesíční produkce v roce 2010.

Srovnání měsíční produkce jednotlivých typů fotovoltaických panelů

Žlutě jsou zobrazeny skutečné naměřené hodnoty elektrárny se Solyndrou v jednotlivých měsících. Oranžová barva zobrazuje modelované hodnoty pro CIS v horizontální poloze a modrá pak klasické křemíkové panely v ideální šikmé poloze. Z grafu vyplývá, že díky horizontální poloze panelů má instalace Solyndry v letních měsících větší efekt. V červnu a červenci jsem skutečně naměřil očekávané hodnoty, které byly i v mých podmínkách minimálně srovnatelné se skutečnými měřenými hodnotami na klasických panelech. Ostatní měsíce jsou daleko za očekáváním a zdálo by se, že panely Solyndra nedosahují takových výkonů, jak by se mohlo z propagačních letáků zdát. V dalším textu probereme možné příčiny nižších reálných hodnot.

 

Příčiny nižších hodnot produkce FVE

  • v mém případě přičítám cca 15% pokles produkce horším dispozičním podmínkám - stínění rodinným domem v jarních a podzimních měsících, částečné stínění vzrostlých stromů v blízkosti
  • špatné světelné podmínky v květnu (odhadovaný pokles o cca 80kWh) a srpnu (pokles o cca 30 kWh) oproti průměrným odhadům
  • v jarních měsících časté výpadky střídače vlivem nastavení příliš úzkého pásma nadpěťových a podpěťových ochran, po rozšíření tohoto pásma (v mezích stanovených provozovatelem distribuční sítě) byl dále provoz již bez přerušování
  • lokalita v údolí navíc v blízkosti potoku - výskyt vodního oparu a tudíž nežádoucí odrazné světelné clony
  • blízkost města Brna se zvýšeným výskytem prachových částic v ovzduší, které rovněž představují clonu

Zastavil bych se u posledních dvou bodů. Často jsem dotazován zklamanými majiteli FVE na malý výkon fotovoltaických panelů. Kromě možných technických problémů anebo problémů částečného stínění blízkými objekty je nejčastější příčinou právě zmenšená propustnost světelného záření skrze atmosféru. Například vodní páry v ovzduší (údolí, potok) fungují jako odrazné zrcadlo. To samé platí pro malé pevné částečky v ovzduší, kterých je v České republice více než je zdrávo. Lidské oko nedokáže díky "automatickému" clonění odhadnout skutečnou intenzitu slunečního záření. Jelikož se u malých instalací FVE měření intenzity záření bežně nedodává, nezbývá, než se podívat do veřejně dostupných dat. Já jsem objevil pěkné měření aktuálních hodnot na meteorologické stanici v Praze-Libuši. Pro naše účely jsou nejzajímavější dva spodní grafy. Podívejme se na ukázku.

Globální sluneční záření

Červenou čarou v horním grafu je znázorněna teoretická intenzita záření v horních vrstvách atmosféry, žlutou pak skutečná naměřená data. Grafy jsem pořídil ze začátku listopadu a je vidět, že díky sklonu slunce k povrchu naší zeměpisné šířky je teoretická intenzita jen kolem 500 W/m2 a skutečná o dost nižší. A to jsem vybral den, kdy bylo docela "pěkné počasí", což vyplývá ze spodního grafu zobrazující měřenou výšku oblačnosti.

V mém případě jsem v letních měsících pozoroval průměrné výkony elektrárny okolo 60-75% maximálního špičkového výkonu. Přesto byly období, kdy jsem dosáhl skutečně maxima, střídač má např. na stejnosměrné straně zaznamenán výkon 2,111 kW. Nejčastěji k tomu docházelo při proměnlivém počasí, kdy se díky větru rychle střídal stín z mraků a jasné oblohy. V letních měsících dále nezapomínejme na přepočet výkonu panelů s ohledem na jejich teplotu - v technické dokumentaci se uvádí špičkový výkon pro teplotu 25 °C. Pokud mají panely teplotu kolem 80 °C, poníží se aktuální výkon klidně o dalších 15-20%.

 

Ekonomika provozu - návratnost

Jak dopadla výroba energie na mé elektrárně v roce 2010 z pohledu financí? K celkové sumě se dostaneme součtem 4 složek:

  • Zelený bonus - jednoduché počty, celková produkce byla 1,442 MWh
  • Prodej přebytků do distribuční sítě - měřeno až od května (instalace čtyřkvadrantního elektroměru), dodáno bylo pouze 109 kWh, prodejní cena byla 0,40 Kč/kWh
  • Úspora v domácnosti - energie, která se nemusela odebírat, protože byla pokryta vlastní výrobou, celkem bylo takto spotřebováno cca 380 kWh (měřeno opět až od května), což přestavuje cca 36% vyrobené energie z FVE
  • Úspora díky regulaci spotřeby přebytků - technický popis regulace přebytků jsem na těchto stránkách dostatečně prezentoval; pro ohřev teplé vody bylo využito necelých 500 kWh (měřeno od června), což představuje 49% vyrobené energie z FVE, pro finanční kalkulaci jsem počítal 1,32 Kč/kWh v nákladech pro ohřev plynem

Díky regulaci spotřeby přebytků vyrobené energie jsem dosáhl celkového využití produkce fotovoltaické elektrárny na 89,6%. Po sečtení všech výnosů a porovnáním s náklady na pořízení elektrárny mi na základě měření v roce 2010 vychází návratnost investice těsně pod 12 roků. Samozřejmě zatím nezapočítávám vliv úroků; kdyby vložené peníze "ležely" na nějakém termínovaném vkladu, pak by ukazatel návratnosti vycházel samozřejmě hůře.

Po prvním roce provozu nejsem rozhodně nějak nadšen, očekával jsem o trochu lepší výsledky. Po zvážení všech vlivů a skutečností popsaných výše je však nakonec vše tak jak má být. Bohužel vyšší pořizovací náklady na panely Solyndra neposkytnou návratnost tak rychle, jako u klasických panelů. Na druhou stranu, pro moje podmínky (plochá střecha garáže, omezený prostor) jiná varianta před rokem neexistovala. Uvidíme, co nám přinese tento rok, třeba nebude tolik pršet a užijeme si více sluníčka...

Jaké máte zkušenosti se svou elektrárnou vy? Napište prosím svoje postřehy do komentáře!

Panely Solyndra - instalace

Komentáře

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Mam panely rec 225 w cca 5.5 kw elektrarna slapala vporadku ...ted posledni dobou se mi zda ze nejak pokulhava ....nevi nekdo kde by mohl byt problem ... v letnich mesicich kdyz bylo nebe bez mracku udelala denne kolem 35kw ted kolem 25 kw .... nainstalovana cca dva roky stridac fronius .ig 40.....

Re: návratnost

Návratnost se přiblíží 20-ti rokům pokud ji umíte vypočítat správně !!!
- přičtětě daň z příjmů za roky kdy již nebudete osvobozeni
- přičtětě vliv úroků z vloženého kapitálu (při uložení vložených peněz na termín. vklad)
- přičtěte vliv nákladů na údržbu - poruchy panelů, konektorů a měniče zajisté statisticky nastávají, takže je nesprávné je zcela pomíjet
- přičtěte vliv klesající účinnosti článků stárnutím (víc neř 1 procento ročně)
Reálným přičtením "opomenutých vlivů" jsem se dostal z dealery propagovaných 11 let na více než 20 let !!!

Re: návratnost

20 roků? To nemohu souhlasit.
- daň samozřejmě, to nemám připomínky
- no nevím jestli vklad na terminovaném vkladu je až tak velký kauf
-náklady? je jasné, že se stát může cokoliv, řekl bych po třech letech provozu zatím jen vystavuji faktury, ale porucha může přijít - to nepopírám.
- účinnost je vykompenzována roční valorizací ceny zeleného bonusu, zatím kolem +2% ročně
Sám mám necelých 10kWp, jsem zatím spokojen, přemýšlím o dalším rozšíření, když se to letos zase uvolnilo. Vše má své pro i proti. Jsou na to různé úhly pohledu. 1) v bance mě úrok tolik nyvydělá, 2) sem se na to podíval i tak, že kdybych ty finance investoval třeba do zřízení stolářské dílny, tak musím nejprve pro ty stroje sehnat práci, vyrobit a hlavně dostat za to zaplaceno, což v tomto státě nefunguje. V případě fve se snikým o nic nehandrkuji a pracuje zcela sama bez keců s maximálním využití času :-)

Re: návratnost

S tou návratností to není tak jednoduché a váš příspěvek naznačuje jen část všech vlivů. Jen namátkou doplním další (jestli budou plus nebo mínus v celkové bilanci nechám pro vás jako kvíz):
- uplatnění odpisů
- pod zmiňovaným úrokem budu mít polovinu nákladů (na termínový vklad budu postupně dávat příjmy z fotovoltaiky)
- inflace
- z legislativy plynoucí minimální roční zvýšení dotace o 2%
- pojištění instalace
- rostoucí cena energií, které šetřím (elektřina, plyn)
- ...?

Hodně zmiňovaných vlivů se navzájem kompenzují a bohužel až budoucnost ukáže, jak to skutečně dopadne. Proto "zatím" kalkulaci provádím bez ohledu na všechny uvedené vlivy. Jelikož si vedu veškeré záznamy spojené s provozem elektrárny, není problém zpětně spočítat tu "správnou" návratnost. V mém případě to určitě nebude dříve než 11 let, s tím počítám.

Re: návratnost

Dobrý den,
co se té investice týče. Při jednorázovém investování můžete počítat na 20 letech meziročně se 7% výnosu na 11 letech 5-7 %. (Pak se rovná zisk elektrárny 0% a na 11 letech je to jen matematika). Termínovaný vklad je blbost. Navíc peníze jsou jako rezerva k užití.
Přemýšlím o částečném pokrytí nákladů a zisku pod zdanitelnou částku z příjmu.
Akumulace u domů s nízkou nákladovostí provozu využít el. do vody. (ÚT a TUV) akumulátorovna se o to zmenší :) plus záloha pro Krbovou vložku a topení na pohon a regulaci.
Dostal jsem se sem jen náhodou při hledání regulace KV.

dira.vecna@seznam.cz

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Také mám Solyndru a výkon nic moc. Zkoumal jsem čím to je a zjistil jsem, že se nemá co odrážet od střechy. Jednoduše je pod panely
"tma"! Mám sice trochu opačný sklon střechy, ale kdybych panely narovnal, žádný zázrak to nebude.

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

A máte folii pod panely ???
petrfirkusny@seznam.cz

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Folii nemám. Moje střecha je trapézový hliníkový plech, který jsem natřel na bílo. Tvrdí se, že dobrá odrazná plocha zvedne celkový zisk energie ze Solyndry až o 20%. Nevím, neumím posoudit. Je ale fakt, že po roce je střecha zanesena jemným prachem a nečistotami a její odraznost se určitě hodně snížila. Tím, že má střecha velmi mírný sklon, se ani při prudkém dešti úplně nevyčistí.

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Dobře a věcně napsáno, máme také 5 kWp Solyndra a prvním rokem jsme dosáhli většího okamžitého výkonu až 6,7kWp než kolik definoval štítkový výkon. Nyní ale výkon klesl, pravděpodobně zaprášením nebo proč neví. Znáte někdo způsob možnost přeměření panelů Solyndra. Naposledy jsme měřili na ČVUT Praha, ale je to jen mžikové osvětlení, takže nevíme , zda je pro měření dostačující. Zdraví Volf volfe@volfe.cz

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Také mám solynry a nejsem nadšen. Nyní pod ně ještě dodám speciální bílou folii,, která odrazí 90% světla a zvedne výkon o 15 - 20%-
Tak uvidím...

Re: Vyhodnocení prvního roku provozu FVE

Super článek díky za objektivní info.
Skuste:
http://89.235.45.35/sledovani/index.php
Zde je část uživatelů-které toto téma zajímá..

Roman Pospěch